„Jak jsi krásná, má přítelkyně, jak jsi krásná!" Tuto větu najdeme ve Starém zákoně. A není jediná. V Bibli se mluví o kráse častěji, otevřeněji (a s větším nadšením), než bychom možná čekali.

V této epizodě se vydáme po stopách krásy. Zeptáme se filosofie, jestli je krása ve věcech, nebo v oku toho, kdo se dívá. Podíváme se, co o kráse zjistila věda: proč se už tříměsíční děti dívají déle na tváře, které většina společnosti označí za atraktivní, a kde náš ovlivňuje kultura a zázemí, ve kterém jsme vyrostli. Otevřeně pojmenujeme i tlak, který dnes kolem vzhledu vzniká.

Hlavně ale otevřeme Bibli. Najdeme v ní příběhy, kde krása hýbe osudy, protože má skutečnou moc. Dotkneme se Písně písní, kde se krása (ženská i mužská) oslavuje, bez poučování a bez výčitek. A kráse se věnují i žalmy. Žalmista si ze všeho na světě přeje jediné: smět se dívat.

V evangeliích pak potkáme Ježíše, který o vzhledu lidí neřekne jediné slovo. Dotýká se těch, od kterých ostatní odvracejí zrak. O krásných skutcích mluví pořád: tam, kde čeština používá slovo „dobré", v řeckém originále zní: „krásné".

Kde tedy krásu hledat? Bible nás učí dívat se ní z mnoha perspektiv. Snad bychom za ní nemuseli ani tolik uhánět, stačí se zastavit a potěšit se jí.

V rubrice Mám tě přečtenou doporučujeme knihy:

Rss
Podden och tillhörande omslagsbild på den här sidan tillhör Martina Viktorie & Andrea Salome. Innehållet i podden är skapat av Martina Viktorie & Andrea Salome och inte av, eller tillsammans med, Poddtoppen.