Po 35 kilometrech přicházíme ku Hodošu. Nohy bolí, slunce zapadá, a tak logicky přichází téma nejveselejší. Smrt. Neb člověk ve dvaceti řeší, jak začíti. Zralý muž občas přemítá i nad tím, jak jednou skončiti.

Přes Václava Dejčmara, dobrovolné sebeusmrcení, psychedelika a kuřimskou kauzu kráčíme romanticky kolem hodonínské čističky a elektrárny. A pak zázrak. Bájný autobazar z DNA Česko. Konečně! A my už je měli za ohrožený druh.

U drinku jménem Kozičky řešíme nové sekáče světa, Musky a Zuckerbergy, dystopické knihy a budoucnost, jež možná není budoucností, nýbrž úterým příštího týdne. A přidáváme další slovo do tajenky o zrání. Čas totiž běží. I když my už sotva.

Podden och tillhörande omslagsbild på den här sidan tillhör Putování s Lukášem a Martinem. Innehållet i podden är skapat av Putování s Lukášem a Martinem och inte av, eller tillsammans med, Poddtoppen.