Kamil Bouška v sobě odhalil hlas Viktora a nechal jej přímočaře promluvit proti Kamilu Bouškovi, proti poezii, proti světu, proti všem předurčenostem. Barbora Müllerová stojí s otevřenýma očima na okrajích silnic vedle svodidel, na benzínkách, skladištích a překladištích, na místech, kde umírají kočky a v místech, kde chlaďáky svítí do noci jak oltáře bohyně Algidy. A Iryna Zahladko zkoumá auru slov a temnou moc a sílu, která z ní vyvěrá a cosi vnucuje. (Sebe)ironicky předestírá pohled, který je zároveň vlastní i cizí a klade zvláštní a nemístné otázky.
Podden och tillhörande omslagsbild på den här sidan tillhör
Cena literární kritiky. Innehållet i podden är skapat av Cena literární kritiky och inte av,
eller tillsammans med, Poddtoppen.