Znáte ten pocit, že už v životě nezvládnete úplně všechno? Že heroické mládí a snaha všechno ustát pomalu střídá potřeba jít víc do hloubky? Společnost tomu často dává plochou nálepku „krize středního věku“, ale ve skutečnosti jde o něco mnohem důležitějšího a krásnějšího. Je to volání po životní změně.
V dnešní epizodě vás beru na své myšlenkové hřiště a sdílím vlastní pocity fragmentace a únavy z toho, jak funguji. Budeme mluvit o tom, proč je nutné z některých životních záměrů dobrovolně odejít jako poražený, abychom mohli najít svou skutečnou autenticitu.
V epizodě společně prozkoumáme:
Proč musíme v něčem zaručeně selhat a proč je to tak dobře.
Jak včas rozeznat „tiché otřesy“ dříve, než přijde životní vyhoření nebo zemětřesení.
Co nám o životní změně říká psychologie, C. G. Jung a jeho proces individuace.
Jak opustit staré masky (persony) a nefunkční mechanismy z dětství.
Proč je překážka na cestě vlastně samotnou cestou (a co by nám k tomu řekl Marcus Aurelius).
Nezavírejte před tou změnou oči. A pokud cítíte, že na ni nechcete být sami, přijměte mé pozvání. Vyrazte se mnou na doprovázenou pouť, kde vyneseme na světlo to, co je ve vás.
Podden och tillhörande omslagsbild på den här sidan tillhör
Tomáš Gavlas. Innehållet i podden är skapat av Tomáš Gavlas och inte av,
eller tillsammans med, Poddtoppen.
